Málokdo to ví, ale termín „umělá inteligence” vznikl už v 50. letech minulého století. V té době se však veškerý výzkum umělé inteligence zaměřoval především na řešení problémů a tzv. symbolické výpočty. V šedesátých letech se o řešení AI začalo zajímat americké ministerstvo obrany, které zadalo úkoly na vytvoření systémů schopných do jisté míry napodobit lidské uvažování, a to byl teprve začátek...

Úvodem

Postupem času nacházela umělá inteligence stále širší uplatnění, což umožnil vývoj nových technologií a s nimi spojených pokročilých algoritmů, větší výpočetní výkon a datové úložiště. Zajímavým příkladem jednoho z prvních projektů souvisejících s umělou inteligencí byl projekt mapování ulic, který zadala DARPA, Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty, již v 70. letech 20. století.

To ale není všechno. První inteligentní asistenti byli vyvinuti již v roce 2003, tedy mnoho let předtím, než se na trhu objevily pokročilé nástroje jako Siri nebo Alexa. Počátky umělé inteligence však sahají až do 50. let 20. století a jsou spojeny s významným vědcem Alanem Turingem, který se za druhé světové války podílel na rozluštění německé Enigmy.

Umělá inteligence existuje již několik desetiletí

Alan Turing je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností první poloviny 20. století. Je považován za otce umělé inteligence, a to z dobrého důvodu - zasloužil se o rozluštění německé Enigmy, což významně přispělo k rychlejšímu ukončení druhé světové války.

Turing často kladl otázky, které přesahovaly rámec současné vědy. Patřily mezi ně i ty, které se týkaly možnosti vytvořit umělé vědomí založené na lidském uvažování. V 50. letech 20. století vyvinul speciální metodu nazvanou Imitační hra, známou jako Turingův test.

Testu se účastnil stroj, člověk a externí účastník. Ten měl za úkol rozlišit odpovědi stroje od odpovědí člověka. Pokud je nedokázali rozlišit, byl experiment považován za úspěšný. Stojí však za zmínku, že po několik desetiletí nebyl žádný počítačový program založený na umělé inteligenci schopen v testu jednoznačně uspět.

Fotografie Alana Turinga, otce umělé inteligence.

Ustálení definice umělé inteligence

V roce 1956 byla uspořádána zvláštní konference Dartmouth Conference, které se zúčastnilo mnoho vědců světové úrovně. Tehdy bylo stanoveno, že umělá inteligence je definována jako „systém, který dokáže vědomě vnímat prostředí a reagovat na něj způsobem, který maximalizuje šance na úspěch.”

Právě na této konferenci se objevila myšlenka, že je možné replikovat lidskou inteligenci v systému simulovaném stroji. V důsledku toho začala umělá inteligence čerpat inspiraci z matematiky, literatury, psychologie, robotiky, medicíny a dalších oborů. A když nashromáždila dostatečné množství dat, začala skutečná technologická revoluce.

„Myslící” stroje nejsou sci-fi

Již v 60. letech 20. století vznikly první stroje schopné vést konverzaci. Například v roce 1966 byla vyvinuta ELIZA - první virtuální psychoterapeut na světě, který zpracovával přirozený jazyk a vedl rozhovory s lidmi. V praxi se jednalo o předchůdce moderních chatbotů. ELIZA dokázala rozpoznat klíčová slova a následně generovat odpovědi odpovídající položeným otázkám. V 70. letech vstoupil na trh další chatbot s názvem PARRY a v 90. letech se objevil Racter.

Zde je ukázka rozhovoru s ELIZOU | Zdroj: Wikipedie.

To je však jen špička ledovce ve srovnání s tím, co známe především z futuristických filmů. Již v roce 1973 byl navržen systém MYCIN - pokročilý lékařský diagnostický systém, který radil s nejlepší formou léčby bakteriálních infekcí. V současné době se vyvíjejí mnohem sofistikovanější nástroje umělé inteligence, které jsou schopny přesně odhalit i rakovinné procesy.

Co bylo dál?

Koncem 70. let 20. století byl pozorován jev později označovaný jako „zima umělé inteligence”. Jednalo se o období, kdy investice do umělé inteligence nepřinášely očekávané výsledky. Mnozí investoři se nakonec rozhodli své finanční prostředky z tohoto odvětví stáhnout. Naštěstí se jednalo pouze o dočasný neúspěch. Brzy byl rozpoznán potenciál programů schopných vykonávat a automatizovat konkrétní definované úkoly.

V této době došlo k odklonu od systémů založených na pravidlech směrem ke strojovému učení, které se blíží lidskému myšlení. Umělá inteligence se začala používat v účetnictví, marketingu, lidských zdrojích, zákaznickém servisu, prodeji, náboru zaměstnanců a dalších oblastech. Jedním z přelomových okamžiků bylo, když AI porazila šachového velmistra a slavného Garryho Kasparova. Šlo o první významný triumf umělé inteligence nad člověkem, což vedlo ke zintenzivnění výzkumu a dalším investicím.

V roce 2016 se umělé inteligenci podařilo porazit mistra světa ve hře Go, která je považována za nejnáročnější logickou hru, jaká kdy byla vytvořena. V roce 2017 bylo oznámeno, že robot XiaoYi, který se učil z materiálů používaných studenty medicíny, složil lékařskou zkoušku, což znamenalo debut stroje v oblasti medicíny.

Kromě toho byla již v roce 2015 vytvořena Sophia - první humanoidní robot na světě vybavený umělou inteligencí. Sophia se dokáže nejen učit, ale také přizpůsobovat lidskému chování. Tento robot samostatně vedl rozhovory po celém světě a v roce 2017 získal občanství v Saúdské Arábii, čímž se stal prvním strojem v historii, který získal občanství.

Sophia Robot během rozhovoru | Zdroj: Organizace spojených národů.

Umělá inteligence je všude a toto je teprve začátek

Autonomní vozidla byla po celá desetiletí jen výplodem lidské fantazie. Dnes se stávají jakýmsi standardem a všichni významní výrobci automobilů po celém světě taková řešení přijímají. To ale není vše, v roce 2018 totiž na trhu debutoval první autonomní taxík.

Vše nasvědčuje tomu, že umělá inteligence se v příštích letech stane nepostradatelnou součástí naší reality v ještě větším měřítku. Již nyní probíhají snahy o vytvoření metaverza, které rovněž využívá umělou inteligenci. Řešení tohoto druhu se využívají například ve vojenství, medicíně, průmyslu, vzdělávání, zábavě a automobilovém průmyslu.

Přihlaste své děti na bezplatné workshopy programování

Vývoj umělé inteligence přináší výhody i rizika. Nepochybně povede k vytvoření nových pracovních příležitostí, neboť umělou inteligenci lze již nyní studovat na vybraných vysokých školách. Stojí za to připravit své dítě na takovou realitu a my vám s tím rádi pomůžeme.

Připojte se k nám na bezplatné workshopy „Budoucnost (AI)rtlandu” v rámci cyklu „Code with Giants”. Našich kurzů se mohou zúčastnit děti a teenageři ve věku od 7 do 18 let. Během lekcí učíme programovat v základních programovacích prostředích, předvádíme nejoblíbenější nástroje umělé inteligence a vzděláváme v oblasti bezpečného a etického používání umělé inteligence.

Jste zváni. Budeme se těšit osobně v Praze, nebo online. Registrace je již otevřená.

Přihlásit na bezplatný workshop